Výživa pro soutěžní výkon ≠ výživa pro trénink nebo adaptaci.

Na první pohled se to asi většině bude zdát jednoznačné a bude záležet na sportu, na kterém si vybereme daný rozdíl ilustrovat, ale typicky se s tím setkávám u vytrvalostních sportovců.

Není to ani tak dávno, kdy jsem zaregistroval vyjádření biochemika z lékařské fakulty, který uváděl, že vytrvalci (běžci) stačí 1.3 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti a že víc nedává smysl. Ve světě pouze vytrvalostního režimu možná. Ale co když daný sportovec pravidelně zařazuje silový trénink, plyometrii nebo další metody generující vyšší svalové poškození? Tam už se zpravidla posouváme do pásma ~ 1.6–2 g/kg dle fáze, intenzity a energetické dostupnosti. Zdá se to jako malý rozdíl, ale může hrát klíčovou roli v regeneraci a dlouhodobé adaptaci na zátěž.

A nemusíme zůstávat jen u běhu – podívejme se třeba na dráhovou cyklistiku stejným pohledem. Nebo na plavání, kde konečným výkonem může být 50m sprint, ale v tréninku denně naplavete několik kilometrů.

Dále třeba sprinteři. V rámci samotného výkonu se může někomu zdát, že klíčové budou bílkoviny, protože trénink je silově-dynamický a sacharidy jsou nepodstatné – vždyť celý systém jede na ATP-PCr a anaerobní glykolýzu. Přesto jsou dominantní složkou sacharidy, které zajišťují dostatek energie pro trénink, zejména při opakovaných běžeckých úsecích.

Obecně nám v soutěžním výkonu jde o něco jiného než v tréninku. V prvním případě se snažíme pokrýt akutní dostupnost energie, hydrataci a eliminaci GI potíží. V tréninku navíc řešíme pokrytí nároků na adaptaci a regeneraci vzhledem ke specifickému období.

Přemýšlejte nad výživou komplexně a v kontextu - na kterém záleží‼️